FIKCIA PODĽA LEKÁRSKEHO SERIÁLU: ZÁSTAVA - KAPITOLA PRVÁ: LYŽÁK

 

Záchranári privážajú na urgentní příjem v Rubavě novú pacientku. Podali základné informácie o stave pacientky sestre a lekárovi. Nezabudli ich informovať o podanej medikácii. To ešte ani jeden z nich netušil, že im táto pacientka dá zabrať niekoľko týždňov. "Dobrě, beru." Vysoký, viac ako dvojmetrový, fúzatý lekár si prebral papiere od sestry. "Zástava!" zahlásil. Jeden zo sanitkárov si prebral masáž srdca. "Zavolejte mi primáře kardiochirurgie. A neříkejte mu, že ho potřebujú já. Pošle mi někoho jinýho a já potřebuju nejlepšího." Sestra zatvárala za nimi dvere na boxu, keď ešte fúzatý muž zamrmlal: "Tohle je vážný."
Marie Tomášková šla dávno nad povoleným limitom vo svojom aute. Práve prešla tabuľku RUBAVA. Bola už len niekoľko minút od informácii, čo sa v skutočnosti stalo jej dcére. Keď jej zavolala učiteľka, začali ju prenasledovať rôzne katastrofické myšlienky.
"Tak jsem tady, na kterým boxe je tá pacientka?" Hnedovlasáč s modrými očami prehovoril na sestru, ktorá stála pri galone s vodou. Sestra ho navigovala, ale keď otvoril dvere, zrak mu padol na zohynajúceho dvojmetrového chlapíka. "Zase k tobě?" skonštatoval podráždene. "Davide, nemáme čas. Pacientka mi už po druhé skolabovala." Vravel, kým jej zavádzal trubičku do krku. "Co to tehdy máme?" David Hofbauer si nasadzoval jednorázové rukavice a blížil sa k hlave pacientky. "Upadla z lyží. Víc nevím." "Co CT? Nebo.. dělal si echo?" David prepol na svoj vyšetrovací mód. "Nic. Pořád jede do zástavy." Obaja sledovali prístroje s jej životnými funkciami. 14-ročnú slečnu konečne zaintubovali, takže by sa mohli pohnúť ďalej. "Jak dlouho bola mimo?" informoval sa David. "Tak tři minuty." "Bude potřebovat i CT hlavy." "Jo, uděláme celotělový CT." Nadiktoval sestre. "Takže tady mě už nebudeš potřebovat." "Davide, jéji srdce. Něco je špatně." "Já vím Romane, ale bez vyšetření? Jeďtě." Sestra zavolala na sanitára, a Roman aj s pacientkou šiel na CT. "Já pojedu zpátky nahoru." Oznámil David vrchnej sestre. "Promiňte, je tady její matka. Čeká na nějaký informace." Ukázala perom na nejakú ženu, ktorá sedela pri galóne s vodou. "Co já s tím? Nejsem její ošetřujíci lékař." Prešiel rukou po pultíku. Ale keď sa pozrel smerom, ktorým pred chvíľou ukazovala sestra, zmeravel. Nevedel, čo sa to s ním stalo. Ale vedel, že ho istým spôsobom priťahuje.
"Doktore Davide Hofbauere." Ozvalo sa zozadu a David hneď vedel, že je tu zase. Otočil sa k nemu. "Kolikrát jsem ti říkal, aby jsi mi tak neříkal. Dostanu se do ostražitýho modu." Hovoril vážne.
"Sorry, tati." Kid sa chytil za zátylok.
D: "Co tady děláš?"
K: "Mám hlad."
D: "Zase? Chodíš přece do školní jídelny. Co známky?"
K: "Žádný." Prevrátil očami. David vytiahol svoj mobil a na prvý pohľad to vyzeralo, že sa ide pozrieť na Kidove známky. Obaja však vedeli, že sa pozerá na niečo iné.
D: "Tak jeď do bufetu, nech to na mně napíšou. A zavolej mámě." Kid sa chystal smerom do bufetu, ale pri poslednej poznámke zastal a otočil sa.
K: "To bude problém. Došel mi kredit."
D: "Zase? Co s tým děláš?"
K: "Zavolám jej pak." Chcel odísť.
D: "Ne, to ne. Tady máš můj. Pak mi ho přines na oddelení."
K: "A co ty?"
D: "Já si to vybavím." Mrknul naňho a sledoval ako opúšťa recepciu urgentného príjmu. Povedal sestre, aby ho radšej vyhlásili do rozhlasu, ak by ho potrebovali. Jeho mobil... je mimo dosahu. Vtom ho Roman stiahol za ruku.
R: "Hele, potřebuju tě na sál."
D: "Proč mě? Pošlu ti někoho od nás."
R: "Ne, Davide. Hlavní problém tí holky je její srdce. Já nemám na sále ani co dělat. Je jenom otlučená." Chytil ho pod pažu a ťahal smerom k umyvárňam.
Mery bola už poriadne nervózna, a tak sa šla znova opýtať vrchní sestry, čo je s její dcerou. "Vaše dcera je na sále. Operují ji. Více Vám řekne lékař po operaci." Mery vedela, že majú veľa práce, a tak sa šla upokojiť do bufetu.
D: "Tak jsme to zvládly. Já už půjdu."
R: "Víš, že je to již tvoji pacientka."
D: "Až po kontrolním CT." Snažil sa, aby to vyznelo otrávene.
R: "Pojedu za její rodinou." Pípol mu mobil.
R: "Nebo taky ne. Pojedeš za ní ty. Mám příjem." Rýchlo vyslovil a utekal na recepciu.
D: "Ale já..." Videl ako jeho postava sa stratila za rohom. "Jasně. Udělám to. Proč ne." Potriasol plecami a vybral sa na recepciu aj on. So svojou žiadosťou sa obrátil na sestru. David šiel okolo Romana do bufetu, ale sledoval ho až do chvíle, kým mu pridelená sestra nezatiahla záves. Vošiel do bufetu od urgentu. Rozhliadol sa po všetkých stoloch, ale svojho syna tam už nevidel. Videl tam však ženu, ktorá mu predtým učarovala. Šiel za ňou, a keďže telefonovala, čakal.
M: "Jo, ja vím. Hele, je tady doktor. Musím jet." Žena oddialila mobil od ucha a zrušila hovor. Pristúpila k Davidovi.
D: "Problémy?" Zaujímalo ho, prečo sa taká krásna žena trápi a mračí. Aj keď o jednom dôvode by vedel.
M: "Ne, jenom otec roků." Strkala mobil do kabelky. David sa na ňu zadíval. Vždy si od žien držal odstup, ale táto bola iná.
D: "Naštěstí si při tem pádu nic nezlomila. Má naraženou ruku. Můžu?" Ukazoval na voľnú stoličku oproti Mery.
M: "Nech se páči. Promiňte, čekám tu již hodne dlouho. Takže bude v pořádku?" V jej hlase sa ozvala nádej.
D: "No. To bych neřekl. Má vaše dcera problemy se srdcem? I u operace jsme ji museli několik krát nahazovat."
M: "O ničem nevím. Co prěsně jste ji dělaly?"
D: "Jak jsem říkal, museli jsme zkontrolovat srdce. Ale nevíme co jí je. Zatím." Ubezpečil ju jedným zásadným slovíčkom. Svoju ruku približoval k tej jej, chcel jej pomôcť, ale vtom cukla.
M: "Můžete mi říct, co jste dělaly? Jsem dá se říct z oboru." Táto informácia ho zaujala, a tak sa spýtal.
D: "Jste kardioložka?" Skúsil.
Mery sa zasmiala. "Ne, to ne. Jsem zdravotní sestra. Instrumentářka." Po prvýkrát sa cítila menej napäto.
D:"Jo? Tak to by jsem Ti... Promiň. Promiňte. Vám. Mohl vysvětlit průběh operace." Nevedel, čo sa to s ním dialo. Z ničoho nič jej začal tykať len preto, že mu bude rozumieť pri výklade.
Obaja na seba hľadeli v tichu.

Koniec 1. časti.

Dária.