FIKCIA PODĽA LEKÁRSKEHO SERIÁLU: ZÁSTAVA - KAPITOLA ŠIESTA: DO PRAHY

 

David vošiel aj s nejakými Markétinymi výsledkami k nim. "Hele, já už asi vím..." Pozrel sa na obe a nedokončil svoju vetu.
"Co je?" Položil inú otázku.
Ma: "Chci jít domů."
Mery sa išla nadýchnuť, ale svoju požiadavku Markéta stihla vysloviť skôr.
D: "Markéto, ty nemůžeš jít domů. Teď si měla zástavu." Nechápal.
M: "Prevezeme jí do Prahy, bude ležet tam, kým nepřijdu na to, co jí je." nadhodila Mery a mrkla na Markétu.
D: "Vy chcete, aby jsem vám schválil prěvoz?"
Obe prikývli.
Ma: "V Praze bydlíme, je tam táta, mý přátele a..."
D: "Ne. Na provoz je třeba vybavit mnoho papíru. Potřebujete mít vybavené místo na kardiochirurgii, také doktora a... proste ne."
David sa snažil odpovedať racionálne, ale nevedel si predstaviť Rubavu bez Mery.
Ma: "Ale já chci domů! Chci tátu, mámu, kamarádky. Chybí mi." Markéta začala búchať rukou po posteli.
M: "No tak, Markétko. Uklidni se. Davide, pojď pryč." Pohladila ju opakom dlane po ruke a vstala zo židle, pak stiahla Davida za ruku a odišli za dvere.
David sa vytrhol z Meryinho zovretia a šiel až do ambulancie. Mery ho nasledovala. Hodil dokumentáciu na stôl.
M: "Davide, proč to děláš? Markéta chce jít do Prahy. Tak ji to umožni."
David sa otočil na ňu. "Mery, já jsem jenom řekl fakta. Převoz nemusí Markéta prežít. I kdyby jela vrtulníkem." David sa počas svojej obhajoby prekráčal k lôžku.
M: "Jenomže... Nevíme co jí je. Ty to nevíš, já to nevím. Markéta potřebuje odpovědě. Chce to pro nás. Já tam pracuju. Mohla bych se se vrátit do práce."
Pozerala sa mu do očí.
Vydýchol.
David sa upokojil, akoby všetky jeho emócie pominuli.
M: "Markéta má pravdu. My dva... Já jsem vdaná za Michala."
David ju chytil za paže. "A to je nějaká nemoc nebo co?"
M: "Mám dítě."
D: "Já taky."
Obaja si pozerali pri tejto konverzácii do očí. M: "Musíme odejít." Pozrela sa do zeme. D: "Já možná vím, co je Markéte." Opět mu venovala pohľad. M:"Co? Odkud?" Spýtala sa s nádejou. D: "Mám takovou teorii. Nemůžete teď odejít."
M: "My musíme."
Pozerali si do očí, keď vtom David urobil niečo iracionálne, niečo úplne spontánne. Dotkol sa jej pier, ruky si zdvihol k jej tvári. Jej tvár zapadla do jeho nežných dlaní. Začal ju bozkávať. Ich pery sa lepili jedna na druhú, obaja to chceli. Obaja boli nadopovaní emóciami, vášňou, hnevom, žiarlivosťou, nádejou. Obaja od toho nič nečakali, ale predsa v sebe pocítili to príjemné prúdenie energie. Touto energiou sa napĺňali akoby nežili na búšení srdca, ale na akomsi výboji a keby sa teraz od seba odtrhli, mohli... Mery spravila krok dozadu a tým sa ich pery odlepili. Zahryzla si do spodnej pery, upravila si kabelku na ramene a odišla preč. Zabuchla dvere. David nedokázal nič spraviť. Pozrel sa von oknom a potom na Markétinu dokumentáciu. Šiel si k nej sadnúť, ale jej červené svetielko začalo blikať. Okamžite vstal a behom utekal tam.
Z: "Kluk jedenáct let, podle paní co nás volala a podle kartičky pojišťovny jde o Karla Hofbauera." podával hlásenie o pacientovi záchranár zo sanitky.
R: "Kide?" K ošetreniu bol privolaný Roman. Zaujímalo ho, čo sa stalo.
Z: "Jo, i tak mu říkala tá paní. Hele, nejde o syna doktora Hofbauera?" Sanitkárovi akoby zasvietila žiarovka v hlave, keď mu to došlo.
R: "Jo, je to on. Tak co se stalo?"
Z: "Na dotek předpokladáme, že jde o zlomeninu pravý ruky, zafixovali jsme to, ale víc zranení jsme nezistili." Roman si prevzal pacienta a šiel s ním na lôžko. Sestra ho napojila na potrebné prístroje a po manipulovaní ruky ho Roman poslal na rentgen.
R: "Kide, prosím tě, spolupracuj. Potřebuju tě vyšetřit."
K: "Táta říkal, že se nemám s tebou bavit."
R: "Skvěle. Nebolí tě něco dalšího?" Vzdal to a iba skonštatoval Davidovu zaangažovanosť, aby sa s ním nebavil ani jeho syn.
Kid pretočil hlavu na druhou stranu. Vtom sa závesy zavírili a David vošiel do priestoru. Roman ihneď vstal z okraja lôžka a vymenili si nepríjemné pohľady. David však ihneď prebehol očami na svojho syna.
D: "Tu jsi. Kide, co se stalo."
Kid však hneď potom, ako zistil, že je to jeho otec, obrátil svoju hlavu. Mlčal. David sa začudoval, ale potom sa obrátil na Romana.
D: "Můžeš jít. Já se o něho už postarám."
R: "Ty jsi mu řekl, aby se mnou nemluvil?"
D: "Hele, děkuju za strážení, ale já to zvládnu sám. A vůbec, proč si ho nevzal na box?" Vzal mu desky so záznamom o vyšetrení rovno z rúk.
R: "Místo ošetření má na starosti vrchní sestra. Tu ruku má zlomenou." Skonštatoval, keď prišli výsledky z rentgenu.
Dosky položil na posteľ na Kidove nohy a tablet s rentgenom mu zobral. Priblížil si snímku a potom mu vrátil tablet.
D: "Dělal si mu ultrazvuk srdce?"
R: "Neboj, je v pořádku."
Roman potom prikázal sestre, aby ho odviezla do sádrovne. Kid sa vrátil na lôžko so zasádrovanou rukou. Čakal, kým mu vytuhne.
David si k nemu sadol a znova začal konverzáciu: "Tak, co se stalo?"
Mlčal. David z neho nevedel dostať ani slovo, a tak muselo prísť vydieranie.
"Kide, řekni mi to. Bojím se o tebe, co to nechápeš?"
"Nic." Ani sa na něho nepozrel.
D: "Jak nic, řekl jsem ti, aby si šel domů. Kde si byl?"
Tvárou ani nepohol.
D: "Mám zavolat do RZS, aby mi řekli, kde se to stalo?"
Kid sa pomrvil na lôžku.
D: "Nemusím, že jo? Protože po cestě domů se to určitě nestalo."
K: "Táto, já... ti to nemůžu říct." David ho chytil za ľavú ruku.
D: "Proč ne?" zdvihol obočie, ale vtom prišla sestra.
S: "Pane doktore, je tady pani Tomášková. Chce s Vámi mluvit, prý je to důležitý."
David sa pozrel na sestru, takže nemohol vidieť, že Kid vytreštil oči.
D: "Teď nemůžu."
Pozrel sa späť, ale vtom už Mery prešla za záves.
M: "Davide... Já ti musím něco říct."
D: "Teď ne."
M: "Prosím."
Mery naozaj znela naliehavo a nepohla sa z miesta. David vstával z lôžka, keď sestre prikázal, aby ho previezli na jeho oddelenie. Kid ihneď obrátil hlavu k nemu, a kým sestra volala, on stihol ešte prevrátiť oči.
Dary prešli k pultu recepce na urgentným příjmu.
D: "Tak co je, ale rychle. Pokud si si nevšimla, můj syn měl úraz a já se snažím z něho dostat, co se stalo. Jenomže mlčí." Počas toho rozhadzoval rukami a ukázal smerom na Kidove lôžko.
Mery preglgla a prichytila sa pultíka, kebyže to s ní seklo. "Davide, já... To já za to můžu." David spozornel a tázal se: "Za co?"
M: "Za Kidovou ruku. Teď jedu z policie, vbehnul mi pod auto a já jsem nedokázala ubrzdit."
David poriadne vydýchol a prižmúril oči.
M: "Já nevím, jak se tam dostal, bylo to strašně rýchlý."
David sa naštval. "Ty jsi mi zrazila syna?"

Koniec 6. časti.

Dária.