FIKCIA PODĽA LEKÁRSKEHO SERIÁLU: ZÁSTAVA - KAPITOLA JEDENÁSTA: MILUJU

 

Maky mala zatvorené oči a otočenú hlavu ku stene, keď to s ňou trhlo. David vošiel do izby a agresívne zavrel dvere a Maky sa toho zľakla. Pozerala sa naňho, ale David uprene pozeral na Kida.
Kid sa pozeral na otca, usmál se a prohlásil: "Už můžu jít domů?"
David sa oprel o konštrukciu postele a úplne pokojným hlasom sa ho spýtal, či vie, kto tu bol.
K: "Máma přece. A taky Mery." Ešte netušil, čo ho čaká.
David sa zarmútene naňho pozrel. D: "Byl tady Richard, pt.."
Kid už viacej nepočúval, zmrazilo ho a len ťažko prehltol.
"Táto..."
"Víš co se ti mohlo stát? Jeden malér za druhým. Už mě to nebaví, Kide!"
Maky sa na nich bez slovka pozerala.
K: "Já jsem len..."
D: "Co si chtěl? Proč si mi neřekl, že chceš závodit? Mohl... -rozhadzoval rukami- Nemohl viď? Tak jako všechno ostatní. Nic mi neřekneš. Proč?"
K: "Já to chtěl jenom skusit. Chtěl jsem vědět, jaký to je. Říkal si, že je to adrenalin. Že ste se tak zoznámili s mamkou. Nikdy by jsi mi to nedovolil skusit."
D: "Kide... To že jsem kdysi závodil já, neznamená, že musíš taky. Dělat všechny blbiny po mně. Nechci o tobě přijít. Ty si utíkal za klukama k autu, aby jsi naskočil?" David strašne dúfal, aby sa mýlil.
Kid povrtel hlavou.
D: "Tak jak si mohl vlítnut Mery pod auto?" Snažil sa znieť seriózne, ale vo vnútri si vydýchol. Bol veľmi rád, že to neskúšal.
Kid len ťažko prehltol. "Jely autem dolu a... já... -David čakal- měl jsem přejít před autem -David sa vystrel- a měli brzdit. Lenže vtedy šla kolem Mery..."
D: "A nabrala tě. Chtěl jsi zkusit i její brzdy. To je paráda." Čapol ho po nohe, ktorú mal pod perinou. "Vidím, že se z toho stal sport. Tohle jsme my nedělaly. Pořad tyhle kraviny. Pojedeš k mámě!"
K: "Jo. Jako vždycky? - Kid se zasmál - Už mi to vyhrožuješ od mích pěti let."
D: "Protože od tí doby jenom zlobíš. Aspoň jednou, kdyby jsi mě nesklamal. Vůbec si ničeho nevážiš. My dva jsme skončily."
David sa obrátil na mieste a odišiel z izby. Keď dvere zavrel, zavolal Mery. Kid sa usmieval a prevrátil hlavu smerom k stene. Maky sa rozhodla zakročiť.
Ma: "Kdyby jsem se takhle chovala já k tátovi... nebo i k mámě, tak už dostanu na zadek nebo do držky."
K: "Jeho to přejde."
Ma: "Je ti to aspoň trocha líto?"
K: "Co je ti do toho?" Kid sa až teraz otočil na Markét.
Ma: "Poslouchej! Vlítnul si mámě pod auto. Má máma si to nezaslouží. Bála se o tebe. I když... tobě je to asi jedno." Odvrátila sa od neho.
K: "Promiň. Já jsem nechtěl Mery ublížit. Nikomu."
Obrátila spět hlavu. "Proč vlastně nebydlíš s mámou?"
K: "Chci být s tátou. S ním si rozumím víc."
Ma: "Jo, to jsem teď viděla." Ukázala prstom na dvere.
K: "Mám s ním víc volnosti."
Ma: "A proto to zneužíváš?"
K: "Já to nezneužívám."
Ma: "Zneužíváš. Skus se zamyslet jak se o tebe asi báli. Co myslíš, jak bylo tvému tátovi, když se dozvěděl, že si na urgentu?" Kid zosmutnel. "Blbý co? Skus trochu přemýšlet někdy." Pozerala mu priamo do očí a potom sa obrátila.
Mery prišla takmer okamžitě, ako jej David zavolal. Už vedela, že nejde o Markétu, ale David ju úprimne prosil, aby prišla. David bol v takej zlej nálade, že si mu Mery sadla na koleno.
D: "Já nevím co s ním mám dělat. Řeknu mu, aby jel domů a on se jde zabít."
Mery si pozdvihla ukazovákom jeho tvár, aby mu mohla vidieť do obličeje.
M: "Neříkaj takhle." David jej hľadel do jej modrých očí.
D: "Je u mně jenom kvůli tomu srdci. Dohodli jsme se, že bude lepší, když bude pod dohledem lekáře...a taky pro..." David sa zarazil, uvedomil si, že o jeho a Kidovej diagnóze nič Mery nevie.
"Pro co? Pro to, že máš Kida rád?" tázala se Mery.
David se usmál. "Jo. Ale nechápu, proč mi to neřekl."
M: "A ty si mu kdy naposled řekl, že ho máš rád."
David sa pozrel mimo s prižmúrenými očami. "Nevím."
Mery se usmála a prikývla. Potom vstala z Davida.
D: "Mery...-obrátila se k nemu- Děkuju, že si přijela, i když nejde o Markét." Znova se usmála.
M: "To nic není." David vstal zo židle a dal si ruky do vrecák.
D: "Víš...-dal si ruku na zátylok- jak to máš teď s manželem Mi... Michalem?" Snažil sa rozpamätať na jeho meno, a našťastie mu prišlo na um.
Mery se poškrábala za uchem. "Jsme manželé... to je asi tak všechno. Často není doma. Jsme pořad s Markétou samy."
David jemne prikývol a ťažko prehltol. "A jak to máš v prácí. Ještě ti dajú na ten týden volno?"
"Jo, ale neplatený." David opět prikývol.
M: "Co je ti? Jsi nějakej...divněj." David prekvapene zamrkal.
Dal si ruky vbok a začal sa mierne točiť v páse. "Já ti chci něco říct, ale nevím jak budeš reagovat." Usmála se.
M: "Tak pokud se nezeptáš, tak to nemůžeš vědět, že?"
D: "Mery... Markéta bude tady týden a pak může domů. Ale..." Mery sa preľakla, keď začal vravieť o Markéte a tak ho prerušila.
"Nějakí komplikace?" tázala se.
D: "Ne, ne, ne. Já iba... budete mi chybět a myslím, že tomu prckovi na pokoji taky." Usmál se a očami sa pozrel doprava.
M: "No... Jo. Vy nám budete taky chybět." Mery nevedela, čo mu má na to povedať, ale začala tušiť, kam mieri.
D: "Já nechci, aby jste šly zpátky do Prahy." Obaja si pozerali do očí hodnú chvíľu, ale Mery mu na to nič nepovedala. "Protože Tě Miluju." Prehltol obrovskú guču v hrdle.
Dary na seba mrkali. Davidov kútik sa pomaly začal zdvíhať do úsmevu. Potom sa rozhodol konať impulzívne, ako keď rieši nejakú závažnú komplikáciu na sále, a pristúpil k Mery. Do svojich dlaní si položil jej hlavu a začal ju vášnivo líbat. Mery mu polibky opětovala, pretože, hoci mu to nepriznala, cítila to isté. David prekračoval z nohy na nohu a oprel si Mery o lôžko za nimi. Nebol si istý, či teraz, čo urobí, bude správne rozhodnutie, ale riadil sa tým, čo mu povedala Mery. Rukou jej siahol pod tričko a tam skončil. Mery ucukla a šahala Davidovi na ruky. Odtrhli sa. Mery mu silne stlačila ruku, ale do očí sa mu nepozrela. Spravila to až neskôr a potom hneď odišla z ambulancie. David sa nepozrel na dvere iba si dal ruky v bok a pozeral pred seba na stenu a plentu. Nevedel, čo má robiť a tak šiel za Kidom aj s fonendoskopom.
Keď tam však prišiel, vedľa Markéty sedela Mery a obom sa im stretli pohľady. Dary by najradšej odišli, ale nechceli do toho zaťahovať deti. Napriek tomu sa David neovládol a usmál se. Vôbec si nevšimli, že ich Maky sleduje. Z vymieňania pohľadov ich vyrušil Kid.
K: "Táto, já... je mi líto, že jsi se o mě bál. Opravdu mě to mrzí."
David sa naňho pozrel. Usmál se na neho a sadol si na kraj postele.
Ma: "Hele mami, vůbec se mi nelíbi, jak na sebe vy dva koukáte. I když..." Bola ticho, pretože sa chcela pozrieť na Kida. "Bráchu by jsem brala."
Dary sa na seba pozreli a usmáli se. Tak pokračoval i David.
"Kide... Mám tě rád." Kid sa naklonil, aby si sadol a obaja sa objali.
Mery se usmála a chytila Maky za ruku. M: "Neboj, tátovi jsem volala a teší se, až tě zase uvidí. Za pár dnů pojedeme do Prahy, všechno bude dobrý."
David bol v ambulancii a Mery zostala s Markét. Pri odchode z nemocnice, však šla ešte za Davidem. D: "Co tady děláš?"
Mery se usmála a šla dnu, zavrela dvere. "Nechci začít něco, co se skončí hned, jak odejdeme do Prahy. Nechci..." David ju prerušil: "kvůli Market chápu." Jemne prikývol a otočil sa na stoličke.

Koniec 11. časti.

Dária.